Někdy jsou ta nejjednodušší přání tím největším darem. Již v minulosti jsme plnili sny, které se na první pohled mohou zdát jako “málo”, ale pro ty, kteří po nich touží, jsou nedosažitelným “moc”. Takovým snem byl i návrat domů. I když jen na závěr životní cesty. Kdo z nás by si nepřál ukončit svůj životní příběh v milovaném prostředí, mezi svými blízkými?
Paní Marušce, pro kterou si bolestná diagnóza přišla příliš brzy, stálo v cestě jediné – její zdravotní stav.
Převoz domů mohl být uskutečněn ale pouze sanitkou v doprovodu zdravotnického záchranáře. Problémem však bylo, že tato služba není hrazena zdravotními pojišťovnami. A tak jsme přišli na řadu my, jako poslední naděje.
Návrat domů se mohl uskutečnit po jednáních s paliativním týmem FN Plzeň Fakultní nemocnice Plzeň - oficiální stránky. Ještě ráno, v den plánovaného převozu, nebylo jisté, zda paní Marie cestu vůbec zvládne… O vizitě však padlo rozhodnutí: jede se DOMŮ 
Náročná cesta skončila šťastným setkáním s rodinou, plným slz. Na místě už čekali pracovníci hospice, kteří ihned převzali péči o šťastnou cestovatelku.
Znovu nás zasáhlo, jak málo stačí a jak moc chybí – například podpora pojišťoven pro rodiny v podobné situaci, jako byla ta paní Marie.
Všeobecná zdravotní pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví České republiky
